středa 14. února 2018

Ohlédnutí za již uplynulým rokem 2017 v PL

Musím říct, že tenhle článek byl v plánu už před měsícem, ale nějak mne chytla scrapbooková vášeň a já se snažila z ní vytěžit co nejvíc. Ne, nedohnala jsem skluz roku 2017, ani stálé nemám hotové album dcerky 2016, ba dokonce, stálé mi chybí některé týdny v roce 2015, ale mě to nevadí, jelikož si jedu svým tempem - někdy pomalu jak šnek, někdy jak nejrychlejší buldozér. 😏😏😃 To, kolik mi chybí týdnů či stránek až tolik neřeším, protože každou splněnou si odškrtnu v seznamu a z toho mám větší radost, než propadat zoufalství a panice, že nestíhám.

Aktuálně mám v loňském albu dcerky hotových kompletně jen 14 týdnů a dalších 19 rozpracovaných, když vezmu v potaz že máme prozatím vyvolané fotky jen do nějakého 37 týdne loňského roku, tak to není zase tak hrozná statistika. Tvořím, podle toho na co mám chuť. A více méně veškerá tvorba stojí u toho, že nestíhám/nebo se mi nechce psát texty. Některé týdny jsem se opravdu "rozšoupla" a mám je na několik stránek. To se týká hlavně těch letních měsíců, kde prostě bylo spoustu výletů, taky rodinné focení a tak se ty stránky pak rychle nasčítájí.

Jednotlivé další hotové týdny nemůžu zatím ukázat, protože při současných podmínkách a času, který na vyfocení, aby to vypadalo alespoň trochu slušně moc přes den není. Tak doufám, že na jaře to bude lepší.

Loni jsem se snažila hodně zeštíhlit zásoby co se týče nejen materiálu, ale i všech možných a nemožných kapes. Takže jsem poměrně dost experimentovala s různým rozložením stránek. A hlavně na podzim jsem se pustila nemilosrdně do kitů, které byly ještě mnohdy nedotčené a originál zabalené. Vzhledem k tomu, že tvořím s min. půlročním zpožděním, tak se snažím dojíždět letní kity. Zároveň se snažím upotřebit veškeré PL kartičky z kitů a kolekcí PA. Z krabice Tjena jsem je vytáhla do pořadače Antonius na stůl, abych je měla více po ruce. Co se týče ostatních PL kartiček, tak na ty přijde řada také občas.

Jako jeden z velkých úspěchů loňského roku vítám, že jsem se konečně nejen odhodlala, ale taky přihlásila na podzimní workshop PA, který byl skvělý. Jediné mínus je že minialbum nemám vyrobené ani po těch měsících. Za to jsem si objednala další materiál na krabičky a na minialba. A chtěla bych z nich udělat letos (doufám!) minialba pro děti kamarádek, se kterými se vídáme s Karolínkou.

Ježíšek byl na mě hodný a přinesl mi Fuse, nad kterým jsem uvažovala už dva roky, ale přiznávám, že zatím nebyl na něj čas. Vždy, když jsem celá natěšená plánovala přes den, co večer vyzkouším, jak na potvoru to nešlo - dcera nespala, mě chuť a energie na tvoření došla, případně jsem radši vzala zavděk doháněním kupících se stránek na pracovním stole. Ale doufám, že dokonce února ho snad vyzkouším. Musím! Co, kdyby ho chtěl Ježíšek vrátit, když ho nepoužívám, že? 😁

Stálé nemám album pro dceřin project life 2017, ale vzhledem k tomu, že to své PL jsem ještě nezačala, tak ho strkám do červených desek, které jsem měla pro sebe na rok 2017. Už vím, že dvě alba paralelně nezvládnu po týdnech a tak budu to své dělat po měsících, tak doufám, že to někdy zvládnu. Abych to pak nezhustila 1 kapsa = 1 rok, když s tím budu dlouhou otálet.


Myslím, že to by byl takový můj stručný přehled. A tvoření a lepení zdar'! Není totiž nic hezčího než si prohlížet PL album. Já to úplně zbožňuji a dcera se to už také naučila, když kdykoliv odnáším album z obýváku do pracovny, tak si ho chce prohlížet. Občas se stane, že jí ráno ukážu i novou stránku, která teprve vzniká a nebo už je hotová a je naprosto nadšená, že se může kouknout.